Prochazka s kronikarem
-
Dádule
- Příspěvky: 725
- Registrován: 12 kvě 2006, 18:03
- Bydliště: dum c. 10, U Dráhy 325
- Kontaktovat uživatele:
Prochazka s kronikarem
Tuto sobotu bude dalsi prochazka s kronikarem. Vice plakatek.
- Přílohy
-
- Tvrz Litovice.pdf
- (817.62 KiB) Staženo 312 x
-
Jiří Nývlt
- Příspěvky: 1314
- Registrován: 24 kvě 2006, 14:04
- Bydliště: Hlavní ul. Chýně
- Kontaktovat uživatele:
Dojezd na Prochazku s kronikarem
Kdo by chtěl jet na kole, tak navrhuju odjezd v 8:40 od ouřadu. Vzal bych klukány, takže bysme jeli tempem "karlekarlekarlekarle", žádný závoděni. 
Re: Dojezd na Prochazku s kronikarem
přidáme se s Marťouchem k VámJiří Nývlt píše:Kdo by chtěl jet na kole, tak navrhuju odjezd v 8:40 od ouřadu. Vzal bych klukány, takže bysme jeli tempem "karlekarlekarlekarle", žádný závoděni.
punker
Re: Prochazka s kronikarem
A tady je pro zvídavé a trpělivé starý článek z Chýnovin:
Litovická tvrz - výjimečná památka
Dnes chci čtenářům přiblížit výjimečnou stavbu, která už více než 600 let stojí doslova za kopcem.
Je to litovická tvrz. Tato stavba je výjimečná nejen svým stářím, ale i svojí velikostí a vysokou kvalitou zpracování architektonických článků použitých při její stavbě.
Nejstarší zmínka o Litovicích je z roku 1266, kde se píše o Řehníkovi z Litovic, zakladateli zdejší tvrze. Tento Řehník byl podkomořím královny Kunhuty, byl významným šlechticem, který založil hrad v Dražicích u Mladé Boleslavi. On i jeho potomci potom používali rodové jméno z Dražic, podle tohoto hradu.
Jan IV. z Dražic byl pražským biskupem. Po smrti Jana IV. z Dražic patřila tvrz bratrům Pavlovi a Václavovi z Jenštejna, kteří byli synovci pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Od nich tvrz koupil Zachař ze Svinař. Zachař ze Svinař byl místopurkrabím Pražského hradu a pro krále Václava IV. sjednával v Anglii sňatek jeho dcery s Richardem II. Jeho syn Jan byl významným šlechticem za vlády Jiřího z Poděbrad. Jeden z Janových synů, Bohuslav Litovický ze Svinař, byl za krále Ladislava Jagellonského královským prokurátorem. K litovickému statku přikoupil Dolní Ptice. Po něm přešlo vlastnictví Litovic na příbuzného Bohuslava Chrta ze Rtína (nyní Rtyně v Podkrkonoší), který byl purkrabím Pražského hradu. V době, kdy tvrz vlastnil tento rod, došlo k požáru, tvrz vyhořela od 2. patra výše a oprava po tomto požáru je označována jako 1. renezanční přestavba. V polovině 16. století mění tvrz několikrát svého majitele.
Roku 1559 se stal majitelem tvrze měšťan Starého Města pražského Šebestián Prunar. Zaplatil za ní 3 375 kop grošů. Prunarové vlastnili tvrz až do třicetileté války a provedli na ní tzv. 2. renezanční přestavbu. Vnuk Šebestiána Prunara Jan Jeroným zemřel ve věku 23 let, jeho žena se potom provdala za Jana Kutnauera ze Sonnensteinu, který se později zúčastnil stavovského povstání a byl jedním ze sedmadvaceti českých pánů popravených na Staroměstském náměstí 21. června 1621.
Vdova po něm se znovu provdala za Jana Vodňanského z Uračova a v době protireformace oba odešli ze země. Kolem roku 1640 se majitelem tvrze stal rod Žďárských ze Žďáru, o kterých jsem psal v souvislosti se založením kláštera v Hájku. V době, kdy tento rod držel litovickou tvrz, byla provedena její barokní přestavba. Po ní byla tvrz využívána zčásti k bydlení a zároveň jako sýpka. Postupem času se v ní přestalo bydlet úplně, zato jako sýpka byla využívána ještě v druhé polovině 20. století.
Ze stručného výčtu rodů, které v průběhu staletí tvrz vlastnily, vyplývá, že šlo většinou o vysoce postavené šlechtice, kteří zastávali důležité funkce v Českém království. Jejich osudy by určitě vydaly na obsáhlou a zajímavou knihu. Tolik o lidech, jejichž osudy byly spojené s litovickou tvrzí. Nyní více o stavbě samotné.
Při pohledu zblízka zapůsobí na člověka mohutnost této stavby, zvláště v kontrastu s obytným domem, který stojí v její blízkosti ve dvoře. Tento dům, kdyby stál v normální zástavbě obce, by vynikal svojí velikostí. Vedle tvrze vypadá jako trpaslík.
Tvrz byla původně třípatrová, částečně podsklepená budova, přímý vstup do ní byl pouze z její severní strany (ze dvora), a to do přízemí a do 1. patra. Oba vstupy jsou nad sebou, schodiště do patra je vlevo od vchodu (při pohledu zvenku).
I laika zaujme při prohlídce zblízka dokonalé opracování kamenných prvků, které tvoří klenutí a ostění dveřních a okenních otvorů. Je prokázáno, že jejich mimořádná kvalita souvisí s účastí francouzských mistrů na této stavbě. Stejně dokonale jsou provedeny gotické křížové klenby sklepů. Se stavbou sklepa souvisí jedna zajímavost: středový sloup, který nese klenby, je jako jediný prvek v celé stavbě vyroben z pískovce. Vše ostatní je postaveno z opuky.
Nad vchodem do přízemí byl neznámo kdy umístěn erb rodu Dražických, kteří měli ve znaku větévku vinné révy se třemi listy. Tento znak, silně poškozený, je nyní umístěn v 1. patře. Přízemí bylo po přestavbách obytné pouze ve východní části.
Kvalita gotické stavby byla i v celkovém architektonickém rozvržení oken v jednotlivých stěnách v pohledu zvenčí, ale i v jednotlivých místnostech. Mimo schodiště na severní straně vystupují z celistvé hmoty tvrze dva přístavky. Jeden, obdélníkového půdorysu, je na severozápadním rohu stavby. V něm byly umístěny záchody pro 1. a 2. patro. Podrobný průzkum stavby prokázal, že byly dokonale vymyšleny, včetně větrání. Zřejmě až v průběhu stavby zjistili, že záchod ve 2. patře by byl zbytečně vysoký a proto nad něj doplnili komůrku se samostatným vchodem.
Druhý přístavek vystupuje z jižní stěny, má opět obdélníkový půdorys, jihozápadní nároží tvoří čtvrtkruh. Zde bylo umístěno točité schodiště, které spojovalo jednotlivá patra na jižní straně budovy. Byla zde zřejmě umístěna kaple. Tento přístavek měl i obranný význam, dosud jsou ve všech patrech střílny. Točité schodiště je zcela zničené, pouze ve zdech vidíme otisky jednotlivých schodů.
Vstup do prvního patra byl původně více vpravo od dnešního (z pohledu zvenčí), dveřní otvor byl zaklenut lomeným gotickým obloukem. První patro bylo příčkou rozděleno na dvě místnosti. Podrobný průzkum prokázal, že okna v těchto místnostech byla symetricky umístěna, některá se však odlišují svojí velikostí, tvarem i provedením kamenických prvků.
Vstup do 2. patra byl po dřevěném schodišti, před kterým bylo na podlaze 1. patra zřejmě jakési dřevěné pódium, jehož účel se nepodařilo zjistit. V druhém patře byl ve východní části (směrem k Hostivici) velký sál, který byl vytápěn krbem, jehož zbytky jsou patrné v jihovýchodním rohu sálu. Ve východní stěně tohoto sálu byla velká okna, ze kterých byl krásný výhled směrem k Praze. Vedle sálu byla střední síň, široká asi 5,5 m, do které ústilo schodiště z 1. patra. V obou vnějších stěnách byla velká okna, která tuto síň osvětlovala. Síň pokračovala i kolem severní stěny až ke vchodu do záchodu, takže v půdorysu měla tvar L. Dvě stěny této síně byly tvořeny roubenými stěnami, protože druhá menší obytná místnost v tomto patře byla roubená. Do kamenné stavby byla tak vestavěna dřevěná, roubená místnost. Tato úprava, dost obvyklá v tvrzích a hradech, byla nejteplejší místností v celé tvrzi. Byla většinou určena pro ženy a děti. Na zděných stěnách v tomto patře jsou vidět otisky trámů, které tvořily roubení této místnosti. Z toho vyplývá, že na stropě přízemí nejdříve postavili dřevěný srub a k jeho stěnám potom vyzdívali příslušnou část obvodových zdí.
V jižní stěně této místnosti byla tři okna, dvě níže a třetí nad nimi. To vede k domněnce, že tato místnost byla vytápěna jako dymná jizba, to znamená, že kouř z otevřeného ohniště stoupal ke stropu a unikal horním oknem.
Třetí patro je dnes narušeno jednak renezanční přestavbou a také tím, že při přestavbě na sýpku bylo přidáno ještě jedno patro. I ve třetím patře byla zřejmě vytápěná místnost s roubenými stěnami. Pravděpodobně i toto patro bylo rozděleno na dvě velké místnosti, ale vzhledem k tomu, že nebyl proveden podrobný stavebně-historický průzkum i z vnější strany obvodových stěn, nejsou závěry o konečné podobě stavby uzavřeny. Zajímavostí je, že průzkum neprokázal místo, kde byla umístěna kuchyň. Vznikla tak domněnka, že stála mimo tvrz. Podrobný průzkum, včetně zakreslení pohledů, řezů a půdorysů všech částí stavby, provedl v letech 1991 - 1994 Michael Rykl. Tento průzkum byl proveden z vnitřní strany tvrze. Teprve průzkum z vnějších stran obvodových zdí dovolí, aby byl úplně dokončen.
V závěru rozsáhlého popisu nálezů pan Rykl píše:
Tvrz vznikla po návratu Jana IV. z Dražic z Avignonu, tedy v rozmezí let 1329 - 1343. Domnívá se, že návrh stavby provedl biskupův francouzský stavitel, zaučil místní řemeslníky, kteří pracovali podle jeho plánů a šablon pro kamenické prvky.
Dále píše: Dispozičně je palác špičkově vybaven, ale provoz je ryze domácí způsobem vytápění a vloženou roubenou místností. V detailech vysoko převyšuje soudobou domácí produkci a je ovlivněn přítomností francouzských stavebníků.
Na závěr nezbývá, než vyslovit naději, aby v budoucích letech byly nalezeny peníze na odborné restaurování tohoto skvostu gotické architektury a svědka části našich dějin. S tím souvisí jeho budoucí důstojné využití. Povzneslo by kulturní úroveň obce Hostivice a jejího okolí. Samotná tvrz by se mohla stát turistickou atrakcí 1. řádu.
Pokud můj článek v některém čtenáři vyvolá chuť si tvrz prohlédnout, připomínám, že dobrou příležitostí k tomu je každoročně pořádaná výstava výtvarných prací od srpna do září. Vážným zájemcům o podrobnější informace o tvrzi mohu zapůjčit práci M. Rykla o průzkumu tvrze.
Prameny:
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze.
Michael Rykl: Litovice - hloubkový průzkum tvrze
V Chýni 12. 9. 2000 Pavel Fousek
Litovická tvrz - výjimečná památka
Dnes chci čtenářům přiblížit výjimečnou stavbu, která už více než 600 let stojí doslova za kopcem.
Je to litovická tvrz. Tato stavba je výjimečná nejen svým stářím, ale i svojí velikostí a vysokou kvalitou zpracování architektonických článků použitých při její stavbě.
Nejstarší zmínka o Litovicích je z roku 1266, kde se píše o Řehníkovi z Litovic, zakladateli zdejší tvrze. Tento Řehník byl podkomořím královny Kunhuty, byl významným šlechticem, který založil hrad v Dražicích u Mladé Boleslavi. On i jeho potomci potom používali rodové jméno z Dražic, podle tohoto hradu.
Jan IV. z Dražic byl pražským biskupem. Po smrti Jana IV. z Dražic patřila tvrz bratrům Pavlovi a Václavovi z Jenštejna, kteří byli synovci pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Od nich tvrz koupil Zachař ze Svinař. Zachař ze Svinař byl místopurkrabím Pražského hradu a pro krále Václava IV. sjednával v Anglii sňatek jeho dcery s Richardem II. Jeho syn Jan byl významným šlechticem za vlády Jiřího z Poděbrad. Jeden z Janových synů, Bohuslav Litovický ze Svinař, byl za krále Ladislava Jagellonského královským prokurátorem. K litovickému statku přikoupil Dolní Ptice. Po něm přešlo vlastnictví Litovic na příbuzného Bohuslava Chrta ze Rtína (nyní Rtyně v Podkrkonoší), který byl purkrabím Pražského hradu. V době, kdy tvrz vlastnil tento rod, došlo k požáru, tvrz vyhořela od 2. patra výše a oprava po tomto požáru je označována jako 1. renezanční přestavba. V polovině 16. století mění tvrz několikrát svého majitele.
Roku 1559 se stal majitelem tvrze měšťan Starého Města pražského Šebestián Prunar. Zaplatil za ní 3 375 kop grošů. Prunarové vlastnili tvrz až do třicetileté války a provedli na ní tzv. 2. renezanční přestavbu. Vnuk Šebestiána Prunara Jan Jeroným zemřel ve věku 23 let, jeho žena se potom provdala za Jana Kutnauera ze Sonnensteinu, který se později zúčastnil stavovského povstání a byl jedním ze sedmadvaceti českých pánů popravených na Staroměstském náměstí 21. června 1621.
Vdova po něm se znovu provdala za Jana Vodňanského z Uračova a v době protireformace oba odešli ze země. Kolem roku 1640 se majitelem tvrze stal rod Žďárských ze Žďáru, o kterých jsem psal v souvislosti se založením kláštera v Hájku. V době, kdy tento rod držel litovickou tvrz, byla provedena její barokní přestavba. Po ní byla tvrz využívána zčásti k bydlení a zároveň jako sýpka. Postupem času se v ní přestalo bydlet úplně, zato jako sýpka byla využívána ještě v druhé polovině 20. století.
Ze stručného výčtu rodů, které v průběhu staletí tvrz vlastnily, vyplývá, že šlo většinou o vysoce postavené šlechtice, kteří zastávali důležité funkce v Českém království. Jejich osudy by určitě vydaly na obsáhlou a zajímavou knihu. Tolik o lidech, jejichž osudy byly spojené s litovickou tvrzí. Nyní více o stavbě samotné.
Při pohledu zblízka zapůsobí na člověka mohutnost této stavby, zvláště v kontrastu s obytným domem, který stojí v její blízkosti ve dvoře. Tento dům, kdyby stál v normální zástavbě obce, by vynikal svojí velikostí. Vedle tvrze vypadá jako trpaslík.
Tvrz byla původně třípatrová, částečně podsklepená budova, přímý vstup do ní byl pouze z její severní strany (ze dvora), a to do přízemí a do 1. patra. Oba vstupy jsou nad sebou, schodiště do patra je vlevo od vchodu (při pohledu zvenku).
I laika zaujme při prohlídce zblízka dokonalé opracování kamenných prvků, které tvoří klenutí a ostění dveřních a okenních otvorů. Je prokázáno, že jejich mimořádná kvalita souvisí s účastí francouzských mistrů na této stavbě. Stejně dokonale jsou provedeny gotické křížové klenby sklepů. Se stavbou sklepa souvisí jedna zajímavost: středový sloup, který nese klenby, je jako jediný prvek v celé stavbě vyroben z pískovce. Vše ostatní je postaveno z opuky.
Nad vchodem do přízemí byl neznámo kdy umístěn erb rodu Dražických, kteří měli ve znaku větévku vinné révy se třemi listy. Tento znak, silně poškozený, je nyní umístěn v 1. patře. Přízemí bylo po přestavbách obytné pouze ve východní části.
Kvalita gotické stavby byla i v celkovém architektonickém rozvržení oken v jednotlivých stěnách v pohledu zvenčí, ale i v jednotlivých místnostech. Mimo schodiště na severní straně vystupují z celistvé hmoty tvrze dva přístavky. Jeden, obdélníkového půdorysu, je na severozápadním rohu stavby. V něm byly umístěny záchody pro 1. a 2. patro. Podrobný průzkum stavby prokázal, že byly dokonale vymyšleny, včetně větrání. Zřejmě až v průběhu stavby zjistili, že záchod ve 2. patře by byl zbytečně vysoký a proto nad něj doplnili komůrku se samostatným vchodem.
Druhý přístavek vystupuje z jižní stěny, má opět obdélníkový půdorys, jihozápadní nároží tvoří čtvrtkruh. Zde bylo umístěno točité schodiště, které spojovalo jednotlivá patra na jižní straně budovy. Byla zde zřejmě umístěna kaple. Tento přístavek měl i obranný význam, dosud jsou ve všech patrech střílny. Točité schodiště je zcela zničené, pouze ve zdech vidíme otisky jednotlivých schodů.
Vstup do prvního patra byl původně více vpravo od dnešního (z pohledu zvenčí), dveřní otvor byl zaklenut lomeným gotickým obloukem. První patro bylo příčkou rozděleno na dvě místnosti. Podrobný průzkum prokázal, že okna v těchto místnostech byla symetricky umístěna, některá se však odlišují svojí velikostí, tvarem i provedením kamenických prvků.
Vstup do 2. patra byl po dřevěném schodišti, před kterým bylo na podlaze 1. patra zřejmě jakési dřevěné pódium, jehož účel se nepodařilo zjistit. V druhém patře byl ve východní části (směrem k Hostivici) velký sál, který byl vytápěn krbem, jehož zbytky jsou patrné v jihovýchodním rohu sálu. Ve východní stěně tohoto sálu byla velká okna, ze kterých byl krásný výhled směrem k Praze. Vedle sálu byla střední síň, široká asi 5,5 m, do které ústilo schodiště z 1. patra. V obou vnějších stěnách byla velká okna, která tuto síň osvětlovala. Síň pokračovala i kolem severní stěny až ke vchodu do záchodu, takže v půdorysu měla tvar L. Dvě stěny této síně byly tvořeny roubenými stěnami, protože druhá menší obytná místnost v tomto patře byla roubená. Do kamenné stavby byla tak vestavěna dřevěná, roubená místnost. Tato úprava, dost obvyklá v tvrzích a hradech, byla nejteplejší místností v celé tvrzi. Byla většinou určena pro ženy a děti. Na zděných stěnách v tomto patře jsou vidět otisky trámů, které tvořily roubení této místnosti. Z toho vyplývá, že na stropě přízemí nejdříve postavili dřevěný srub a k jeho stěnám potom vyzdívali příslušnou část obvodových zdí.
V jižní stěně této místnosti byla tři okna, dvě níže a třetí nad nimi. To vede k domněnce, že tato místnost byla vytápěna jako dymná jizba, to znamená, že kouř z otevřeného ohniště stoupal ke stropu a unikal horním oknem.
Třetí patro je dnes narušeno jednak renezanční přestavbou a také tím, že při přestavbě na sýpku bylo přidáno ještě jedno patro. I ve třetím patře byla zřejmě vytápěná místnost s roubenými stěnami. Pravděpodobně i toto patro bylo rozděleno na dvě velké místnosti, ale vzhledem k tomu, že nebyl proveden podrobný stavebně-historický průzkum i z vnější strany obvodových stěn, nejsou závěry o konečné podobě stavby uzavřeny. Zajímavostí je, že průzkum neprokázal místo, kde byla umístěna kuchyň. Vznikla tak domněnka, že stála mimo tvrz. Podrobný průzkum, včetně zakreslení pohledů, řezů a půdorysů všech částí stavby, provedl v letech 1991 - 1994 Michael Rykl. Tento průzkum byl proveden z vnitřní strany tvrze. Teprve průzkum z vnějších stran obvodových zdí dovolí, aby byl úplně dokončen.
V závěru rozsáhlého popisu nálezů pan Rykl píše:
Tvrz vznikla po návratu Jana IV. z Dražic z Avignonu, tedy v rozmezí let 1329 - 1343. Domnívá se, že návrh stavby provedl biskupův francouzský stavitel, zaučil místní řemeslníky, kteří pracovali podle jeho plánů a šablon pro kamenické prvky.
Dále píše: Dispozičně je palác špičkově vybaven, ale provoz je ryze domácí způsobem vytápění a vloženou roubenou místností. V detailech vysoko převyšuje soudobou domácí produkci a je ovlivněn přítomností francouzských stavebníků.
Na závěr nezbývá, než vyslovit naději, aby v budoucích letech byly nalezeny peníze na odborné restaurování tohoto skvostu gotické architektury a svědka části našich dějin. S tím souvisí jeho budoucí důstojné využití. Povzneslo by kulturní úroveň obce Hostivice a jejího okolí. Samotná tvrz by se mohla stát turistickou atrakcí 1. řádu.
Pokud můj článek v některém čtenáři vyvolá chuť si tvrz prohlédnout, připomínám, že dobrou příležitostí k tomu je každoročně pořádaná výstava výtvarných prací od srpna do září. Vážným zájemcům o podrobnější informace o tvrzi mohu zapůjčit práci M. Rykla o průzkumu tvrze.
Prameny:
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze.
Michael Rykl: Litovice - hloubkový průzkum tvrze
V Chýni 12. 9. 2000 Pavel Fousek
Srneček
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 27 hostů