Ondřej Fingerhut píše:
Je mi jasné, že se svými příspěvky snažíte v lidech, kteří psům nerozumí vyvolat strach. Jak ale sám píšete, tak ani jeden z vámi popisovaných případů nebyl ten, kdy majitel vedl psa na vodítku po parku a pes kolemjdoucího napadl. To se prostě neděje. Bavme se klidně o tom, že hlavním problémem je, jak zabránit znečištění parku od neukázněných majitelů, kteří po psu neuklidí, ale vaše příspěvky o napadání jsou opravdu off topic. Já si zase na rozdíl od vás nemyslím, že je dobrý nápad zakázat vstup se psem do parku, proti důslednému vyžadování pohybu psů po Višňovce na vodítku samozřejmě nic nemám. Na závěr samozřejmě na oplátku připojuji pozdrav všem z klubu nepřátel psů
.
Ondřeji, rozumím, že zde hájíte své zájmy, ale nemáte zcela pravdu.
Já mohu otevřeně hovořit i za sebe, že jsem byl napaden psem (dvěma najednou), i když situaci jsem kupodivu ustál. A to si troufám říci, že se psů nebojím.
Byl jsem nucen sebrat veškeré své zbývající síly a psům ujet, naháněli mě s vrčením a velmi naštvaným štěkáním, jeden se mě snažil zastavit zepředu (nepodařilo se mu, neb jsem kličkoval a najížděl na něj, takže se s kvikotem vždy stáhnul, druhý pes se mi snažil zakousnout do lýtka zezadu, ale přehodil jsem na lehčí převod a zvýšil frekvenci šlapání na 120/min, takže vždy dostal do čumáku. Nevím, jak by dopadl nezkušený jezdec... Po 400 metrech to naštěstí vzdali.
Pokud jedu na kole, a že jsem toho po různých venkovských polních cestách či silničkách projel dost, mám výraznou šanci, že mě nějaký navolno puštěný pes napadne.
V té době jsem jezdíval dost po venkonvských silnicích a v určitém období jsem negativní zkušenosti se psy měl téměř každou třetí jízdu. Jednou na mě např. chtěl skočit německý ovčák, ale nezdařilo se, netrefil se, strhnul jsem to vlevo a pak se naštěstí objevil majitel. Nevím, jestli bych mu ujel, 40km/h bych tom místě nezvládl, ani nedokázal tak rychle akcelerovat.
Jiný den jsem zas byl jiným německým ovčákem donucen změnit směr trasy, neb když 50metrů před Vámi, kde široko daleko nevidíte člověka, stojí pes a zuřivě štěká, do toho rizika projet kolem něj nepůjdete.
Řeknu otevřeně, že po pár podobných incidentech, kdy na mě zpozarohu vyletěl nějaký větší pes, jsem si pořídil plynovou pistoli s těmi nejsilnějšími pepřovými náboji, které se u nás daly sehnat. A byl jsem přesvědčený, že ji v případě vážného ohrožení psem nebudu váhat použít. Párkrát jsem ji s sebou i vezl, ale pak jsem se nakonec nějak uklidnil, negativních zkušeností jak mávnutím proutku výrazně ubylo a nikdy jsem ji nepoužil a dále s sebou přestal vozit. Podotýkám, že jsem ji pořídil hlavně kvůli tomu, že jsme plánovali jezdit s malými dětmi do volné přírody a holýma rukama bych děti asi těžko ubránil před napadením rotvajlerem apod. A rozhodně by mi samozřejmě nedělalo žádnou radost ji použít, naopak...
Já vám na jednu stranu rozumím, ale na druhou stranu, to, že Váš pes je dobře vycvičený, ještě neznamená, že to každý člověk, který kolem Vás jde, dokáže rozpoznat. Takže jak jsem psal dříve, zde bych prosil trochu respektu a alespoň si psa zavolejte, když uvidíte, že kolem Vás jde někdo s malým dítětem. Dospělý se ovčákovi, pokud má dobrou fyzičku, ještě nějak v boji o přežití ubraní, ale u malého dítěte stačí jeden skok psa a je konec... A zde mám prostě strach i já.
Samozřejmě něco jiného jsou psi, které osobně znám. Ale i takovým může, jak se říká, "prdnout v bedně, i když riziko je extrémně malé".
Nehledě na to, že pobíhání psů bez vodítka je zakázáno obecní vyhláškou, která by měla býti respektována...